neděle 4. června 2017

57. Zlín Film Festival (2017) - z kina 2/2


Ahoj!
Dneska tu mám druhý článek z Mezinárodního filmového festivalu pro děti a mládež ve Zlíně, který je pokračováním mini recenzí filmů, které jsem za celý festival viděla.

Brzy bude ještě poslední film fest článek, který bude spíš fotoreportem a řeknu vám v něm, co všechno se dá na takovém festivalu zažít. Na ten si ale ještě počkejte a zatím si projděte filmy, třeba najdete nějaké fajn tipy. ;)

Celkem jsem za celý festival navštívila sedm klasických filmů, dva dokumenty, dvě pásma krátkých animovaných filmů a jedno pásmo krátkých studentských dokumentů. Tu obsáhlejší první část s mini recenzemi najdete v tomto předchozím článku a tady máte druhou.



(Odkazy: csfd.cz)

Špína, režie Tereza Nvotová
2017, drama, Česko/Slovensko
hodnotím 4/5
Na to, že jde o absolventský studentský film se mi Špína líbila hodně. Klidně bychom ji mohli porovnávat s klasickými filmy známých režisérů. Lenu znásilní její učitel matematiky. To je z děje celé. Tečka. Místo děje divák sleduje to, jaký dopad taková věc má na psychiku člověka. Jak už jsem psala u nějaké knižní recenze, filmy a knihy, které se dostávají do hloubi psychiky lidí mě hodně zajímají, proto jsem Špínu sledovala se zaujetím. Dost mě šokovalo, jak je ve filmu ukázána psychiatrická léčebna. Netušila jsem, že je něco takového ještě dnes možné, ale bohužel jak jsem si pak zjistila přímo od lidí, kteří v psychiatrické léčebně byli, je to realita. Není to tak všude, jsou léčebny perfektní, ale také to bohužel někde opravdu vypadá jako v tomto filmu. Ale určitě se podívejte, celý film je dost zajímavý. Akorát mi trochu vadilo až přehnané používání sprostých slov u hlavní představitelky, ale na druhou stranu to k tomu asi prostě patří.

zdroj: csfd.cz

Pátá loď, režie Iveta Grófová
2017. drama/rodinný, Česko/Slovensko
hodnotím 3/5
Příběh o malé Jarce, která má sice kde bydlet a má babičku a matku, ale nemá domov a rodinu. Když se jí naskytne příležitost, rozhodne se tak vytvořit si domov a rodinu sama. Přijde ke kočárku s dvěmi malými dětmi, připojí se k ní její kamarád Kristián a začnou spolu všichni žít v zahradním domku její babičky.
Bylo zajímavé sledovat, jak děti přejímají chování dospělých, hlavně svých rodičů. Toto také bylo tím, co chtěla režisérka filmem ukázat, jak sama po projekci řekla. (K filmu přijela i delegace s tvůrci filmu a hercem Kristiána Matúšem Bačišinem.) Jinak mě ale film moc neoslovil. Chvílemi mi přišel trošku nudný. Je natočen podle knihy, tak si ji možná někdy přečtu a zkusím, jestli by mě bavila více.

zdroj: csfd.cz

Studentské dokumenty
Na studentské dokumenty jsem se docela těšila. Vůbec mám studentské filmy ráda, ale ve spojení s doku žánrem je to ještě lepší!

Na světě, režie Shammini Gunasegaran
2016. krátkometrážní/dokumentární, Singapur
hodnotím 5/5
Pro mě asi nejlepší dokument z celého pásma. Bohužel byl taky nejsmutnější. Zachycuje vietnamskou, která se živí sklizní kukuřice a přežívá tak tak. Bohužel žijí v chudobě, otce se dotýká alkoholismus, protože je v životě nespokojený a nešťastný. Děti se ho bojí, protože je opilý bije. Jiní muži zase týrají své ženy. Docela brutální bylo, když jedna žena vyprávěla, že ji manžel stále bije. Chtěla se s ním rozvést a odejít, děti samozřejmě vzít sebou. On jí ale řekl, že děti zůstanou s ním, což samozřejmě odmítla. Následkem toho ji muž obvinil, že když mu nechce děti nechat, určitě nejsou jeho. Vzal syna a chtěl mu podřezat krk. Taky to udělal, ale naštěstí zůstala jen jizva. Šílené. A takový prostě život tam je. Moc díky za tento dokument, vždycky mě zajímá, jak žijí lidé jinde na světě, i když to ne vždy není zrovna hezké.

Fotbalový Van Damme, režie Ioana Mischie
2016, krátkometrážní/dokumentární, Rumunsko
hodnotím 3/5
Tenhle dokument se mě nedotkl až tolik, ale také měl zajímavý příběh a myšlenku. Je o malém chlapci, který miluje fotbal, ale pochází z malé a asi ne moc bohaté vesnice. Je ale tak vytrvalý, že motivuje celou vesnici v tom, aby si každý šel za svým snem.

Přetlak, Sebastian Binder, Sebastian Fred Schirmer
2016, krátkometrážní/dokumentární, Německo
hodnotím 2/5
Různá zamyšlení různých lidí nad tím, jak funguje přetlak, hlavně v hlavě. O tom, jak je přetlak v naší hlavě vlastně důležitý. Zajímavá myšlenka, ale malinko mě film nudil.


Dávej pozor!, režie Brigitte Grüter
2016, krátkometrážní/dokumentární, Švýcarsko
hodnotím 3/5
Philipp a Max mají ADHD. Dokument sleduje, jak vnímají sami sebe nebp jak se učí nebo již naučili zvládat své emoce. Pro mě ale na studentský film průměr. Šla bych tady ráda trochu víc do hloubky.

Na cestě, režie Nora Johanna Brockamp
2016, krátkometrážní/dokumentární, Německo
hodnotím 4/5
Docela zajímavý dokument. Byl moc pěkně udělaný animací, do které jelo vyprávění Ahmada, který mluvil o tom, jak se mu podařilo lodí uprchnout ze Sýrie až do Německa.

Republika Jágr, režie Ondřej Šálek
2016, krátkometrážní/dokumentární, Česko
hodnotím 3/5
Jediná česká tvorba v tomto pásmu. Film je o obdivování Jaromíra Jágra naším národem. Mnozí lidé o něm mluví jako o Bohu. Co si budem - Jarda je prostě Jarda, málokdo ho nemá rád. Hodně dokázal, má v životě jasné priority, i přes své úspěchy není sobecký a zůstává vlastencem. Pro hodně lidí je velkým vzorem. Docela mě ale udivilo, jak až moc ho někteří zbožňují. Kde je ta hranice mezi oblíbeností a posedlostí?

zdroj: zlinfest.cz


Modré jako nebe, režie Andrea Ríos
2016, drama, Venezuela
hodnotím 4/5
Tento film jsem původně vůbec neměla v plánu. Měla jsem naplánovány filmy na každý den celého týdnu festivalu kromě čtvrtku a pátku. Nakonec jsem se ale ve čtvrtek ještě rozhodla navštívit jeden film i v pátek. Přítel byl déle v práci a já pořád měla akreditaci, tak jsem ji ještě chtěla využít co nejvíc. vybrala jsem film Modré jako nebe.
Film je o čtrnátiletém chlapci, který žije jen s matkou a svými sourozenci. Chybějícího otce si chce v životě vykompenzovat tím, že se s přítelkyní rozhodnou založit vlastní rodinu. Pak se ale všechno změní a najednou se jeho otec objeví a všichni jsou tak nějak nuceni spolu trávit čas.
Film se mi docela líbil, jen pokud nemáte rádi malinko otevřené konce, tak pozor na to, protože tady vás jeden čeká. ;)

zdroj: fdb.cz

Všechno nebo nic, režie Marta Ferencová
2017, komedie/romantický, Česko/Slovensko/Polsko
hodnotím 3/5
Na úplný konec festivalu jsme si dali letní kino a totálně oddechový a nesložitý film. Klasická romantická komedie. Na film jsem se chystala už tak dva měsíce, původně s kamarádkou nebo mamkou, ale furt to nikomu nevycházelo a já na ně čekala. Když jsem ho ale viděla v programu letního kina film festu, hned jsem po něm hmátla a přítel šel se mnou. Někdy je třeba si odpočinout i u lehčích filmů. Původně jsem si myslela, že t bude klasicky dámský film, ale nakonec to je myslím super i pro chlapy. Aspoň přítel mi řekl, že se bavil, protože u filmu se fakt hodně zasmějete. :)
Nedávno jsem dočetla i knižní předlohu, které jsem v hodnocení dala jen dvě hvězdy, protože stejně jako film, i knížka byla spíš takové to klasické oddechové holčičí čtení. Příběh je docela předvídatelný. Filmu ale dám o jednu hvězdu navíc. Zdá se mi, že se knihou jen inspiroval, příběh je vlastně dost jiný. Ale zdál se mi lepší. :)

zdroj:csfd.cz

Tak to je všechno. :) Dala jsem si za uplynulých 8 dní festivalu pořádnou filmovou nálož, ale jsem za to ráda, protože některé filmy bohužel nemáte šanci vidět jinde, než na film festech. Dneska už máme po festivalu, zas se můžu těšit na příští rok. :) Ještě si počkejte pár dní na hlavní článek o celém zlin festu. Mám spoustu fotek, ktými se musím probrat, takže to bude stát za to! ;)

Jaký film se naposledy líbil vám?

3 komentáře:

  1. Me se moc libil Polar boy..spousta zapletek, takovy akcni film.

    OdpovědětVymazat
  2. Najviac ma zaujal film Špína, ten by som si chcela pozrieť. Mne osobne sa film Všetko alebo nič páčil, bola to celkom fajn oddychovka. Zaujímavý článok.

    OdpovědětVymazat
  3. Pri návšteve nášho festivalu som si nenechala ujsť film od Kusturicu Na mliečnej ceste. Bol to prvý film od tohto uznávaného režiséra a poviem iba fakt že waw. Ale bola som i na iné klubové filmy ktoré vo mne zarezonovali. Určite o nich v blízkej dobe napíšem 😀

    OdpovědětVymazat

Těším se na vaše komentáře. :) Za všechny moc děkuji, ráda na většinu i odpovím.